Všude dobře (doma nejlíp?)

Učení

08.09.2008 16:51
     Dneska mi škola končila ve tři a my až do čtyř, kvůli uklízení, nemůžeme na své pokoje. Když říkám, že nemůžeme, není to jen pouhé nařízení, samozřejmě jsem si chtěla zahrát na neznalou interních pravidel a na svůj pokoj prostě jít. Celou chodbu ovšem strážila dračice Nicole se svými obrovskými mušími brýlemi, s přenebezpečným...

—————

Moje úplně nejvíc neprvnější rodinka

08.09.2008 12:02
    Včera večer mne paní pečovatelová dovedla zpátky do školy. Trávila jsem v jejich rodince víkend, velice pečlivě se o mě starali. Mám je ráda a určitě bych se s nimi moc ráda viděla ještě jednou. Juchů!    Napsala jsem o nich dlouhou ságu, která pak přifrčela celé mé opravdové rodince na mail. Tady bych o mé úplně první...

—————

Dneska to na mě dolehlo

05.09.2008 17:01
   Dneska nám třídní konečně rozdala papírky s informacemi k připojení na internet. Bohužel se ale nepřipojím ani na Skype, ani na Mirandu, poněvadž tyhle programy vyžadují ještě jakési zvláštní nastavení.   Před půlhodinou mi skončila škola, vyčerpaná jsem se doplížila na pokoj s vyplazeným jazykem, snědla müsli sušenky a teďka...

—————

Uvidíme?

05.09.2008 12:30
Mám za sebou první dny na Carnotu a nevím, kde začít.   Začněme od začátku. Odjíždělo se v pondělí 1.9. z Prahy, mé dva kufry a obří cestovní tašku, které praskaly ve švech, pokud zrovna nevybuchoval zip, do autobusu nanosil taťulda; housle, batoh a igelitku jsem si dovnitř na sedadlo donesla sama. Mé pocity nedokážu popsat. Byla jsem...

—————

Příjezd na Carnot 2008

05.09.2008 10:13
   Prvních pár fotek z Carnotu:   Bagáž na našem pokojíku. Ani nechci počítat, kolik lidí ji vynášelo do druhého patra.   Můj koutek s noťáskem, jen zde chybí francouzské učebnice. Hned vlevo mám postýlku, velice útulné místečko. Nejpříjemnější na Carnotu. Výhled z našeho okna. Nejkrásnější je večer, kdy se zapne venkovní...

—————

(Ne)Obvyklý konec prázdnin

28.08.2008 13:30
   Sedím sama v kuchyni, po vydatném obídku nechť mé tělíčko odpočívá. A přemýšlím.    Hrouda oblečení, které si s sebou chystám vzít, na mne kouká. Hrozivě hledí a čeká, co s ní udělám. A tkalouny s našitými čísly mi nenápadně naznačují, že ani ony zde neleží pro nic za nic. Měla bych našívat cedulky, aby každý...

—————

Všechny články

—————