Dneska to na mě dolehlo

   Dneska nám třídní konečně rozdala papírky s informacemi k připojení na internet. Bohužel se ale nepřipojím ani na Skype, ani na Mirandu, poněvadž tyhle programy vyžadují ještě jakési zvláštní nastavení.

  Před půlhodinou mi skončila škola, vyčerpaná jsem se doplížila na pokoj s vyplazeným jazykem, snědla müsli sušenky a teďka se chystám na grep. Pod nosem mi voní hruškový čajíček.

  A dolehlo to na mě. Tak nějak všechno, že je tady vlastně drtivá většina českých studentů z jazykových škol, že jsem asi úplně blbá a že nikomu nerozumím. Nerozumím spolužákům, nerozumím profesorům ani nikomu jinému. Chudák rodinka, která mě dostane na víkend. Moc si nepopovídáme.

  Pořád se utěšuju tím, že se i přede mnou objevili studenti, kteří na tom byli s francouzštinou zhruba stejně. Jenže já nejsem génius, ale obyčejný smrtelník. A to jsem si myslela, že komise u výběrového řízení věděla, co dělá. Pardon, ale obávám se, že pokud se zdá být předmět francouzština dure, těžká, pro Francouze, co mám pak říkat já?

  Jsem zvědavá, kdy začnu mluvit a rozumnět francouzsky. Třeba jednou jo... Tak se zatím mějte.