''Zalarmovaný" začátek školního roku

   A jsme zase zpátky.

   Můj odjezd vypadal asi takto:

...což vlastně vůbec není špatné...

   Nejspíš jsme našemu lyceu ohromně chyběli, Carnot si pískal radostí. První alarm se spustil pár hodin po příjezdu, následující den nás to příšerně otravné houkání vyhostilo z jídelny (kde se nikomu nechtělo opouštět tác plný jídla... tudíž se to přesouvání se zmatenými novými prepáky trošku protáhlo, nejspíš bychom všichni uhořeli) a zatím poslední alarm se spustil včera. Zrovna z nebe padaly provazy vody, foukal VELMI studený, ledový vítr, a tak se všichni stlačili do úzkých průchodů mezi jednotlivými quartiery. Hlavně když nás požární cvičení nevzbudí ve dvě hodiny ráno...

   Z Prahy do Dijonu se letos vyjíždělo prvního září v devět hodin večer. Autobus, který opět zařídilo ministerstvo, byl šíleně plný. Já jsem se jen bála, aby na mě nespadl můj kaktus...

   Česká sekce letos čítá dvacet dva členů: dva prepáci - Filipa s Vilémem (kteří se museli zabydlet na DCZ, neb dělnické práce na lyceu pokulhávají, nestíhají se termíny a prepácký intr se ještě pořád přestavuje), šest terminálů - Kája, Peťa, Simča, Doudi, Jesly a Paga, šest premiérů - Lidka, Bára, já, Alex, Dan a Mára a nakonec osm! nových přírůstků - Barča, Hanka, dvě Terky, Honza, Dan, Kuba a Marek.
(čili dvě Terky, tři Báry, dva Danové a dva Márové... :-) )

   Na dívčím intru má každá terminálka vlastní pokoj, Bára H. bydlí na pokoji s muzisiánkama, s Lidkou a se mnou sdílí pokoj Hanka a tři sekundy se zabydlely vedle survošky jako obvykle.

   Sekundy všechno bez problémů zvládají, pořád mají dobrou náladu, nic je netrápí.. Dneska jsou někteří prvním dnem v rodinkách, jsem zvědavá na jejich dojmy :-) .

   Na první sortie jsme si vyšli do leona, poněvadž se vcelku ochladilo a semtam se i zabouřilo, place wilson by nebyl dobrý nápad...

   Tento rok to i vypadá na fajn spolužáky, dost jich přišlo z čínské sekundy a tváří se vcelku sympaticky. S profesory to bude horší, chytli jsme takový...průměr, ale nějak se s tím budem muset poprat. A ani letos mi nevyšla volná sobota, naštěstí mám až na devátou.

      Jsem zvědavá, jak ten letošní rok dopadne. Co provedeme, co vymyslíme, co zažijeme... Už teďka si ale myslím, že si to uděláme pohodové. Těším se na výlety, na víkendy v rodinkách, na sortie.. a na prázdniny.

Zatím se mějte hezky, třeba se zase ozvu :-)

Beroušín